Pobyt na slunci a ochrana pokožky

Úvod

Pobyt na slunci během letních měsíců je pro mnoho lidí zásadní aktivitou při regeneraci těla i mysli. Působení slunečního záření však přináší i zdravotní rizika, zejména ve formě poškození kůže. Zdravotnický přístup klade důraz na prevenci, včasnou edukaci a cílenou strategii ochrany pokožky před nadměrným UV zářením.

×

Přístup k prevenci

1) Identifikace rizikových skupin na základě fototypu a rodinné anamnézy.
2) Doporučení individuálního režimu pobytu na slunci (časové okno, výběr lokality).
3) Edukace pacientů o rizicích a základních principech ochrany.
4) Výběr vhodného fotoprotekčního faktoru (SPF) a formy aplikace (spray, krém, mast).
5) Kontrola stavu kůže v rámci preventivních prohlídek a včasná diagnostika kožních změn.

Fyzikální charakteristika UV záření

Porozumění těmto složkám je klíčové pro efektivní výběr ochranných opatření.
Přírodní sluneční záření obsahuje tři hlavní složky UV spektra:
UV-A (315–400 nm): proniká hlouběji do dermis, způsobuje předčasné stárnutí kůže.
UV-B (280–315 nm): působí na epidermis, zodpovídá za spálení a iniciaci kožního nádoru.
UV-C (100–280 nm): je pohlcováno ozónovou vrstvou a za běžných podmínek se k povrchu nedostává.

Lidské fototypy

Lidské fototypy se dělí podle Fitzpatrickovy škály do šesti kategorií, lišících se typickou pigmentací, reakcí na slunce a rizikem poškození.

Fototyp I

Přejetím nebo kliknutím na obrázek se zvětší

Lidé s fototypem I mají pokožku extrémně světlou až porcelánovou, často pokrytou množstvím jemných pih. Jejich vlasy jsou typicky červené nebo světlé blond a oči mají světlou barvu – nejčastěji modrou či zelenou. Při vystavení slunci jejich kůže vždy zrudne (erytém) a nikdy se nezbarví hnědě, protože nedochází k dostatečné pigmentaci.

Geografické rozšíření:   Fototyp I je nejčastější mezi obyvateli severní Evropy, zejména ve Skandinávii, na Britských ostrovech (zejména Irsko) a v pobaltských státech. Mimo tyto regiony se vyskytuje spíše jako etnická menšina v populacích, které migrovaly z těchto oblastí do jiných částí světa.

Rizika při pobytu na slunci:   I po velmi krátké době při relativně nízkých dávkách UV záření dochází k zarudnutí a spálení. Dlouhodobé vystavení slunci vede k předčasnému stárnutí kůže (objevují se vrásky a pigmentové skvrny). Zároveň je zde vysoká pravděpodobnost vzniku kožních nádorů, zejména bazaliomu, spinocelulárního karcinomu a maligního melanomu. Tyto osoby také často reagují na fotosenzibilizující látky, mezi které patří některé léky či rostlinné výtažky.

Vhodná fotoprotekce:   Aby se minimalizovala rizika spojená s UV zářením, měli by se vyhýbat přímému slunci v době nejvyššího UV indexu – přibližně mezi 10. a 16. hodinou a raději trávit čas ve stínu nebo v budově. Volit ideálně ochranný oděv s vysokým faktorem ochrany proti UV (UPF50). Dát přednost přírodnímu materiálu jako len, bavlna, viskóza (prodyšné a lehké materiály), které neiritují citlivou pokožku. Preferovat světlé odstíny (bílá, béžová, pastelová modrá, světle růžová) protože lépe odrážejí sluneční paprsky. Košile nebo halenka s dlouhým rukávem, volné kalhoty či sukně (minimálně midi), široký klobouk, šátek na krk a sluneční brýle s UV filtrem poskytují základní fyzickou bariéru.

Krémy na opalování by měly být širokospektrální (chránit proti UVA i UVB), s ochranným faktorem SPF50+, voděodolné a fotostabilní, ideálně s převahou fyzikálních filtrů. Doporučené množství k nanesení je 2 mg na centimetr čtvereční pokožky, přičemž aplikaci je třeba pravidelně opakovat dle pokynů výrobce nebo po koupání nebo pocení.

Fototyp II

Přejetím nebo kliknutím na obrázek se zvětší

Fototyp II označuje osoby se světlou pokožkou, která má jen mírnou schopnost pigmentace. Tito lidé mají obvykle světlé vlasy blond až světle hnědé a oči modré, zelené nebo šedé. Pokožka se při pobytu na slunci často spálí, opaluje se pomalu a většinou do červena. Pigmentace je slabá, takže i po delším vystavení slunci nedochází k výraznému zhnědnutí kůže. Tento fototyp má nízkou přirozenou ochranu proti UV záření, což znamená vyšší citlivost na slunce a nutnost důsledné fotoprotekce.

Geografické rozšíření:   Je běžné mezi obyvateli střední a severní Evropy. Vyskytuje se například v České republice, na Slovensku, v Německu, Polsku, Rakousku, ale také v severských zemích jako je Dánsko nebo Norsko. Mimo Evropu se tento fototyp objevuje u bělošské populace v severní části USA a Kanady. Jeho rozšíření souvisí s genetickými predispozicemi k nižší pigmentaci, které se vyvinuly v oblastech s nižší intenzitou slunečního záření.

Rizika při pobytu na slunci:   Lidé s fototypem II jsou velmi náchylní ke spálení kůže, a to i po krátké expozici slunečnímu záření. UV-B záření působí na jejich epidermis velmi agresivně, což může vést k akutnímu erytému (zarudnutí) a bolestivému spálení. Dlouhodobé vystavení slunci bez ochrany zvyšuje riziko aktinického stárnutí tedy předčasného výskytu vrásek, pigmentových skvrn a ztráty elasticity kůže. Navíc je u tohoto fototypu vyšší pravděpodobnost vzniku kožních nádorů, včetně bazaliomu a melanomu. Tito jedinci častěji reagují citlivěji na fotosenzitivní látky, které mohou být obsaženy v některých lécích, kosmetice nebo rostlinných extraktech.

Vhodná fotoprotekce:   Aby se minimalizovala rizika spojená s UV zářením, měli by se vyhýbat přímému slunci v době nejvyššího UV indexu přibližně mezi 10. a 16. hodinou a raději trávit čas ve stínu nebo v budově. Volit ideálně ochranný oděv s vysokým faktorem ochrany proti UV (UPF50). Dát přednost přírodnímu materiálu jako len, bavlna, viskóza (prodyšné a lehké materiály), které neiritují citlivou pokožku. Preferovat světlé odstíny (bílá, béžová, pastelová modrá, světle růžová) protože lépe odrážejí sluneční paprsky. Košile nebo halenka s dlouhým rukávem, volné kalhoty či sukně (minimálně midi), široký klobouk a sluneční brýle s UV filtrem poskytují základní fyzickou bariéru.

Krémy na opalování by měly být širokospektrální (chránit proti UVA i UVB), s ochranným faktorem SPF minimálně 50, voděodolné a fotostabilní, ideálně s převahou fyzikálních filtrů. Doporučené množství k nanesení je 2 mg na centimetr čtvereční pokožky, přičemž aplikaci je třeba pravidelně opakovat dle pokynů výrobce nebo po koupání nebo pocení.

Fototyp III

Přejetím nebo kliknutím na obrázek se zvětší

Jedinci mají pokožku béžového až olivového tónu, která reaguje na slunce méně citlivě než světlé typy. Vlasy bývají tmavě blond až hnědé, oči nejčastěji hnědé, zelené nebo šedé. Při prvním vystavení slunci může dojít ke slabému zarudnutí, ale následně se pokožka poměrně dobře pigmentuje. Tento fototyp má střední schopnost tvorby melaninu, což mu umožňuje dosáhnout rovnoměrného opálení bez výrazného rizika spálení – za předpokladu rozumného chování na slunci.

Geografické rozšíření:   Fototyp III je typický pro střední Evropu, zejména pro Českou republiku, Slovensko, Maďarsko, Rakousko a části Francie a Německa. Vyskytuje se také v jižní Evropě, kde tvoří přechod mezi světlými a tmavšími fototypy. Je běžný u kavkazské populace, která má geneticky střední úroveň pigmentace.

Rizika při pobytu na slunci:   Přestože fototyp III má vyšší odolnost vůči UV záření než fototypy I a II, stále hrozí riziko spálení, zejména při delším pobytu na slunci bez ochrany. Chronické vystavení UV záření může vést k aktinickému stárnutí kůže, vzniku pigmentových skvrn a v dlouhodobém horizontu i ke kožním nádorům. U tohoto fototypu se často podceňuje potřeba fotoprotekce, protože se lidé domnívají, že jejich pokožka je „odolná“. To může vést k kumulaci poškození v průběhu let.

Vhodná fotoprotekce:   Aby se minimalizovala rizika spojená s UV zářením, měli by se vyhýbat přímému slunci v době nejvyššího UV indexu přibližně mezi 10. a 16. hodinou a raději trávit čas ve stínu nebo v budově. Volit ideálně ochranný oděv s vysokým faktorem ochrany proti UV (UPF30). Dát přednost přírodnímu materiálu jako len, bavlna, viskóza (prodyšné a lehké materiály), které neiritují citlivou pokožku. Preferovat světlé odstíny (bílá, béžová, pastelová modrá, světle růžová) protože lépe odrážejí sluneční paprsky.

Krém by měl být širokospektrální, tedy chránit proti UVA i UVB záření, voděodolný a fotostabilní s SPF 30 až 50, v závislosti na intenzitě slunečního záření a délce expozice. Aplikace by se měla zopakovat během dne dle pokynů výrobce a vždy po koupání nebo pocení.

Fototyp IV

Přejetím nebo kliknutím na obrázek se zvětší

Fototyp IV se vyznačuje tmavší pletí s olivovým až hnědým tónem, velmi tmavými vlasy a tmavě hnědými až černými očima. Pokožka tohoto typu má vysoký obsah melaninu, což jí poskytuje přirozenou ochranu proti UV záření. Lidé s tímto fototypem se téměř nespálí a jejich kůže se velmi dobře a rychle pigmentuje. Opálení je rovnoměrné, intenzivní a dlouhotrvající. Tento fototyp má vysokou schopnost tvorby melaninu, což výrazně snižuje riziko akutního spálení, ale neeliminuje rizika chronického poškození kůže.

Geografické rozšíření:   Je běžný u obyvatel jižní Evropy, Blízkého východu, Latinské Ameriky, severní Afriky a některých částí Asie. Vyskytuje se také u některých kavkazských populací s vyšší pigmentací. V evropském kontextu je častější v oblasti Středomoří, například v Itálii, Řecku, Španělsku nebo Turecku.

Rizika při pobytu na slunci:   Ačkoliv se pokožka fototypu IV nespálí, UV záření může způsobit jiné formy poškození. UVA záření proniká hluboko do dermis a přispívá k aktinickému stárnutí kůže tedy ke vzniku vrásek, ztrátě pružnosti a změnám v textuře. Dlouhodobá expozice slunci může vést k hyperpigmentaci, vzniku tmavých skvrn a v některých případech i ke kožním nádorům. Častým omylem je domněnka, že tmavší pokožka nepotřebuje ochranu, což může vést k podcenění rizik a kumulaci poškození v průběhu let

Vhodná fotoprotekce:   Doporučuje se také nosit lehké, prodyšné oblečení, klobouk se širokou krempou a sluneční brýle s UV filtrem. Vyhýbání se přímému slunci mezi 10. a 15. hodinou je rozumné i pro tento fototyp. Důležité je také vědět, že pravidelné používání fotoprotekce nezpůsobuje nedostatek vitaminu D. Volit ideálně ochranný oděv s vysokým faktorem ochrany proti UV (UPF30). Dát přednost přírodnímu materiálu jako len, bavlna, viskóza (prodyšné a lehké materiály), které neiritují citlivou pokožku. Preferovat světlé odstíny (bílá, béžová, pastelová modrá, světle růžová), protože lépe odrážejí sluneční paprsky.

Pro běžný denní pobyt postačí krém SPF 20–30, ale při intenzivním slunění (např. u moře nebo na horách) je vhodné použít SPF 50+. Krém by měl být širokospektrální chránit proti UVA i UVB záření, být voděodolný, fotostabilní a mít nízký iritační potenciál. Aplikace by měla být pravidelná, každé dvě hodiny a vždy po koupání nebo silném pocení.

Fototyp V

Přejetím nebo kliknutím na obrázek se zvětší

Fototyp V se vyznačuje hnědou až tmavě hnědou pokožkou, která má vysoký obsah melaninu. Vlasy jsou obvykle černé nebo velmi tmavě hnědé, oči bývají tmavě hnědé až černé. Tento typ pokožky se prakticky nikdy nespálí a velmi dobře se opaluje do hlubokého bronzového odstínu. Díky silné pigmentaci má fototyp V výraznou přirozenou ochranu proti UV záření, zejména proti UVB složce, která způsobuje spálení. Přesto není zcela imunní vůči škodlivým účinkům slunce, zejména chronickému poškození způsobenému UVA zářením.

Geografické rozšíření:   Fototyp V je typický pro populace ze jihu Středomoří, Blízkého východu, severní Afriky, Indie, Latinské Ameriky a jihovýchodní Asie. Vyskytuje se také u některých etnických skupin v jižní Evropě. V evropském kontextu je častý například v jižní Itálii, Řecku, Španělsku nebo Turecku, kde se mísí s fototypem IV.

Rizika při pobytu na slunci:   Ačkoliv se pokožka fototypu V nespálí, UVA záření proniká hluboko do dermis a může způsobit aktinické stárnutí, tedy vznik vrásek, ztrátu pružnosti a změny v textuře kůže. Dlouhodobé vystavení slunci může vést k hyperpigmentaci, tedy vzniku tmavých skvrn, které jsou u tohoto fototypu častější a výraznější. Zde také existuje riziko vzniku kožních nádorů, i když je mnohem nižší než u světlejších typů. Častým problémem je podcenění potřeby ochrany, protože absence spálení může vést k falešnému pocitu bezpečí.

Vhodná fotoprotekce:   Doporučuje se také nosit lehké, prodyšné oblečení, např. z bavlny nebo lnu, a doplnit ochranu kloboukem se širokou krempou a slunečními brýlemi s UV filtrem. Vyhýbat se přímému slunci mezi 11. a 15. hodinou je rozumné i pro tento fototyp.

I fototyp V může používat UV krémy. Zpravidla ho zástupci tohoto typu používají pro kosmetické účely. Pro běžný denní pobyt postačí SPF 10, ale při intenzivním slunění například u moře, na horách, při sportu, slabé ozonové vrstvě může použít i SPF 30+. Krém by měl být širokospektrální, tedy chránit hlavně proti UVA. Rozhodně není na škodu, aby chránil proti UVB záření, byl voděodolný, fotostabilní, měl nízký iritační potenciál a obsahovat hydratační složky, protože tmavá pleť bývá náchylnější k vysušení.

Fototyp VI

Přejetím nebo kliknutím na obrázek se zvětší

Fototyp VI představuje nejtmavší typ pokožky podle Fitzpatrickovy škály. Lidé s tímto fototypem mají velmi tmavě hnědou až černou kůži, která obsahuje vysoké množství melaninu. Vlasy jsou obvykle černé, stejně jako oči, které mají tmavě hnědý až černý odstín. Tento typ pokožky se nikdy nespálí ani při dlouhodobém pobytu na slunci, protože má přirozeně vysokou ochranu proti UVB záření. Opálení není výrazné, protože pokožka je již silně pigmentovaná. Přesto není zcela chráněna před škodlivými účinky slunečního záření, zejména UVA složky, která proniká hluboko do kůže.

Geografické rozšíření:   Fototyp VI je běžný u obyvatel subsaharské Afriky, Karibiku, některých oblastí jižní Asie (např. jih Indie, Srí Lanka) a u domorodého obyvatelstva Austrálie. Vyskytuje se také u afroamerických a afroevropských komunit v USA, Evropě a Latinské Americe. Tento fototyp je výsledkem adaptace na vysokou intenzitu slunečního záření v rovníkových oblastech.

Rizika při pobytu na slunci:   Ačkoliv pokožka fototypu VI má velmi silnou přirozenou ochranu proti UVB záření, není zcela imunní vůči UVA záření. To může způsobit aktinické stárnutí, tedy vznik vrásek, ztrátu pružnosti a změny v textuře kůže. Dalším rizikem je hyperpigmentace vznik tmavých skvrn, zejména po zánětlivých procesech jako je akné nebo mechanické podráždění. Maligní melanom se u tohoto fototypu vyskytuje zřídka, ale bývá diagnostikován pozdě, protože se může objevit na méně pigmentovaných místech (např. dlaně, chodidla, nehtová lůžka). Častým problémem je podcenění potřeby fotoprotekce, protože absence spálení vede k falešnému pocitu bezpečí.

Vhodná fotoprotekce:   Doporučuje se nosit lehké, prodyšné oblečení, klobouk se širokou krempou a sluneční brýle s UV filtrem. Vyhýbání se přímému slunci mezi 11. a 15. hodinou není na škodu i pro tento fototyp.

I fototyp VI může používat UV krémy. Zpravidla ho používají movitější a vzdělanější obyvatelé ve městech ke kosmetickým účelům. Běžní zástupci v odlehlejších oblastech používají mechanické formy ochrany (oblečení, bláto atd.). Pro běžný denní pobyt postačí SPF 10. Krém by měl být širokospektrální, tedy chránit hlavně proti UVA. Rozhodně není na škodu, aby chránil proti UVB záření, byl voděodolný, fotostabilní, měl nízký iritační potenciál a obsahovat hydratační složky, protože tmavá pleť bývá náchylnější k vysušení. Při extrémních podmínkách by aplikace měla být pravidelná, ideálně každé dvě hodiny a vždy po koupání nebo silném pocení.

Oblečení s UPF

UPF (Ultraviolet Protection Factor) je označení pro schopnost textilie blokovat UV záření. Na rozdíl od SPF u krémů, který chrání pokožku přímo, UPF hodnotí, kolik UV paprsků pronikne skrz látku. Předpokládá se, že běžné letní oblečení Evropana v létě má přibližně UPF 6. V Evropě a zejména v ČR je tento pojem téměř neznámý. Nutnost zavést funkční ochranné oblečení proti UV záření pochází z Austrálie (1992 zavedla stupnici UPF a od roku 1996 hromadně vyrábí specializované oděvy). Záhy se přidal Nový Zéland a Velká Británie. Začátkem 21. století se mezi ně zařadily Spojené státy americké. V těchto zemích se můžete běžně setkat s označením na oděvu UPF (číslo) a často s poznámkou „Sun Protective Clothing“ nebo „Complies with AS 4399“.

Kategorie ochrany:

UPF 15–24: Dobrá ochrana (blokuje 93–96 % UV)
UPF 25–39: Velmi dobrá ochrana
UPF 40–50+: Výborná ochrana (blokuje 97,5–98+ % UV)

* Pokud máte zájem o oblečení s UPF ochranou, zaměřte se na outdoor, sport, rybářské, plavecké nebo dětské oblečení. Doporučuji se zeptat či zkontrolovat, zda má výrobek certifikací podle AS 4399 nebo ASTM. To zaručuje, že UPF hodnota byla laboratorně ověřena.

Sun Protection Factor (SPF)

SPF udává, jak účinně opalovací krém chrání pokožku před UVB zářením – tedy tím, které způsobuje spálení kůže. Číslo SPF vyjadřuje, kolikrát déle může být pokožka vystavena slunci, než dojde ke spálení, oproti nechráněné kůži.
Aby krém poskytl deklarovanou ochranu, musí být aplikován v dostatečném množství, což je často podceňováno.

Druhy filtrů

Fyzikální jsou tvořeny minerály titanu (Ti) a zinku (Zn). Zůstávají na povrchu pokožky, kde vytvářejí bílou vrstvu a záření odchylují. Jejich výhodou je, že po nanesení lze ihned vyrazit na slunce. Z estetického hlediska (nutnosti bílé vrstvy na pokožce) a těžší roztíratelnosti byly postupně vytlačeny na okraj zájmu.

Chemické obsahují heterogenní skupinu látek, které se vpíjejí do pokožky a pohlcují záření. Dnes tvoří základ pro 99% dostupných opalovacích přípravků v podobě fluidních přípravků, olejů, emulzí, krémů, roll-on atd. Jejich velká variabilita a možnosti úpravy z nich udělaly velmi žádaný artikl. Ovšem je nutné posečkat než se vpijí a mohou chránit pokožku (U lehkých fluidních může stačit 15 minut, u emulzí cca 20 minut, u hutnějších krémů a roll-on 30 minut). Obecně vzato se ve většině odborné literatury setkáváme s doporučením počkat po namazání 20-30 minut.

Správná aplikace:

Naneste 2 mg krému na 1 cm² pokožky minimálně 20 minut před vystavením slunečnímu záření. Během dne dle doporučení výrobce naneste další vrstvu.

Pro běžně vzrostlého dospělého (cca 1,8 m² pokožky) je to asi 30-37 g krému na celé tělo.

Praktická pomůcka (odhad):
1 plná čajová lžička (cca 5 ml):

* Zkuste si sami tipnout, jakou vrstvu ochrany si denně aplikujete. Vzhledem k typické povaze aplikace občanů ČR doporučuji si pořídit SPF 50 (minimálně SPF 30), neboť jsem přesvědčen, že většina si aplikuje ochranný faktor v řádech jednotek.

Důležité: Samotné označení SPF se vztahuje pouze na UVB záření. Pro ochranu proti UVA záření hledejte na výrobku označení „broadspectrum“ nebo „UVA/UVB protection“

Péče o pokožku

V horku pleť hůře dýchá pod hutnými krémy. Používejte v létě převážně lehké krémy, emulze, gely nebo vodní séra. Naneste ráno před aplikací UV krému a zopakujte večer jako dodatečnou hydrataci. Aby pleť byla pružná, jemná a chráněná, je potřeba dodat kombinaci molekul, které dokáží hydratovat, ale i bránit zvýšenému odpařování.

Lehká ochrana a hydratace vhodná ráno nebo přes den:

Kyselina hyaluronová – umí vázat až 1000× více vody než sama váží. Existuje v různých molekulových velikostech pro povrchovou i hlubší hydrataci.
Glycerin – přitahuje vlhkost z okolí i z hlubších vrstev pokožky.
Panthenol, aloe vera, urea zklidňují a zároveň hydratují.

Pro večerní regeneraci u suché pokožky volíme intenzivnější hydrataci:

Ceramidy – opravují a udržují mezibuněčné lipidové matrix v rohové vrstvě kůže.
Rostlinné oleje (jojobový, šípkový) obnovují pružnost a dodávají antioxidanty.
Bambucké máslo, minerální olej – vytvářejí na povrchu pokožky film, který brání odpařování vody. Nejlépe jako závěrečná možnost, vhodná zejména u suché nebo narušené pleti.

Pitný režim a antioxidanty

Zejména v letních měsících a oblastech blíže rovníku je nutný adekvátní příjem tekutin (3 litry denně v případě fyzické zátěže i více) a elektrolytů. Když se více potíte, ztrácíte důležité minerály Na, Mg, K. Do pitného režimu můžete přidat i minerálku nebo iontový/rehydratační nápoj. Výborné jsou v létě i vodnaté plodiny meloun, okurka, jahody, rajčata atd., které navíc obsahují důležité prvky a vlákninu.

U pacientů s citlivou pokožkou lze doporučit doplňky s antioxidanty (ß-karoten, vitaminy C, E, selen). Obecně vzato dostatečný přísun antioxidantů zpomaluje stárnutí pleti a mírně pomáhá (správnému) opálení, ale rozhodně nedokáže nahradit primární ochranu UV přípravky aplikovanou na kůži!

Závažné nemoci kůže způsobené sluncem

Vystavení slunci nezpůsobuje jen vrásky, stařecké skvrny a občasné spálení. Níže uvedený výčet nemocí je základní a nezahrnuje všechny možné projevy ani méně časté typy. Fotodokumentace není přiložena z důvodu výrazné variability klinického obrazu a jednotlivých stádií onemocnění, které mohou vést k nesprávné interpretaci i u lékaře bez specializace v dané problematice. Při jakékoli změně kůže nebo podezření na onemocnění vyhledejte zkušeného dermatologa a řiďte se jeho pokyny.

Aktinická keratóza

Patří mezi nejčastější přednádorová kožní léze způsobená dlouhodobým nebo krátkodobě intenzivním opakovaném působení UV záření. Vyskytují se na sluncem často exponované kůži (na hlavě, uších, hřbetech rukou, předloktích a případně i na trupu). Nejčastěji postihuje postarší muže se světlejším fototypem (zejména I–II na temeni hlavy). Primárními projevy jsou erytémové makulopapuly (plošné skvrny/ky a malé vystouplé pupínky, které bývají zarudlé). V počátečních stádiich spíše hmatné než viditelné, kryté jemnou šupinou. V dalších stádiích stoupá zarudnutí, "eroze", šupinatost i dráždivost. Rozměry mohou být od několika milimetrů až centimetry. Pacienti vnímají svědění, bolestivost, projevy po malém traumatu snadno krvácejí.

Největší nebezpečí spočívá v možném přechodu v invazivní spinocelulární karcinom!

Bazocelulární karcinom (bazaliom)

Bazocelulární karcinom patří k nejčastějším nádorům vůbec a je popisován jako nejčastější typ rakoviny kůže. Typický výskyt je na odhalených částech těla (obličej, nos, uši, víčka, vlasatá část hlavy, končetiny a trup - zřídka i na běžně zakrytých místech). Nejčastěji se objevuje po 40.roce života (pokud se objeví před 30.rokem života, bývá agresivnější). Výskyt typický zejména pro světlejší fototypy (I-III u vyšších IV-VI je vzácnější).Postihuje více muže,pacienty s nízkou imunitou, osoby ošklivě spálené od slunce v dětství až dospívání, nálezy v rodině, následek styku s arzenem. Většinou jde o lokální postižení. Pravděpodobnost metastatického šíření bývá závislé na agresivitě formy, velikosti postižené tkáně a době postižení. I po úspěšném vylečení je značná pravděpodobnost znovuvzplanutí onemocnění.

Spinocelulární karcinom (spinaliom)

Jedná se o druhý nejčastější typ kožního nádoru. Často se vyvíjí z aktinické keratózy. Jde o zhoubný nádor, který v určité fázi (velikosti) má tendenci metastázovat. Pokud je však spinocelulární karcinom zachycen a léčen včas, bývá pravděpodobnost úplného uzdravení velmi vysoká. Postihuje převážně muže po 60.roku života. Může se objevit i dříve u osob opalujících se bez ochranných prostředků nebo navštěvovatelů solárií. Každé významnější spálení kůže zvyšuje riziko vzniku.

Melanom

Nejagresivnější a nejznámější forma rakoviny kůže. Tvoří přibližně 4 % všech kožních nádorů, ale způsobuje až 75 % úmrtí na kožní nádory. Postihuje především kůži (v malé míře i oči, sliznici úst, střeva a metastázi vnitřní orgány). Je způsoben nekontrolovatelným růstem pigmentových buněk zvaných melanocyty. UV záření aktivuje mutantní geny a dává vznik melanomu, který může růst kdekoliv na těle (i na běžně zakryté části těla nebo sliznici). Postihuje ženy i muže různého věku (ženy lehce více, ovšem mortalita je vyšší u mužů). Velmi záleží na typu či subtypu.

Včasného nalezení ložiska na těle je klíčové.

Co hlavně sledovat (pravidlo ABCD (E)):

A: pigmentová skvrna není symetrická
B: okraje skvrny jsou nerovné, vroubkaté nebo nejasně ohraničené
C: zbarvení není uniformní, vykazuje různé odstíny barev pokožky, hnědé a černé (někdy červené, modré až bílé)
D: jakýkoliv růst skvrny, čím větší tím pravděpodobnější nález.
E: některé typy melanomu předchozí ABCD nesplňují, ale uplatňují se relativně rychlé dynamické změny (jakékoĺiv změny v čase) velikosti, tvaru, barvy, výšky, vznik svědění, krvácení, mokvání, změna povrchu.

Pro lepší srovnání se dobré si podezřelou část těla vyfotit. Při podezření je nutné ihned navštívit zkušeného dermatologa (kožního lékaře).

PharmDr. Milan Černohlávek